aneb láska je kurva...
Viděli jste ten film? Já jo. Sice moc o lásce není, ale jsou tam náznaky. Ten kluk, co beznadějně miluje ženatou holku s dítětem, jejíž manžel jí podvádí a bije, je dojemný. Ten kluk se lásky nezbaví. Navíc, že ona to nevidí a radši má manžela. Krutý koloběh...
Teda, já se s tím neztotožňuju. Láska .. není kurva. Nebudu nic říkat, protože jsem to stejně nezažil.
Jen mě přepadla jiná věc. A to zamilovanost. A jak vám zastírá úsudek. Jak vám zastírá schopnost správně hodnotit lidi. Jak jste v jejím uzavření, a nemůžete ven, nemůžete prohlédnout. A pak zamilovanost zmizí, nebo se přesune na jinou osobu, a vy to najednou vidíte. To co jste si nechtěli nikdy přiznat.
Ve všech těhle "vztahových" věcech jsem stále trochu nováček, ale o to víc mě to občas překvapuje. Zjistíte, že jste vkládali naděje do osoby, co je Líná/aktivní/zlá/hodná/blbá/chytrá ... ale prostě něco co jste nečekali.
Ještě jedna poznámka na závěr. Sníte o někom? Aniž byste chtěli? Co to znamená?
Konhi
Zamilovanost je nutná, protože lidi jsou většinou od přírody neschopní brát někoho takovýho, jakej je - i se všema chybama a podobně. Proto musí nastoupit zamilovanost, která nám ty "chyby" dočasně zakryje, abychom se mohli soustředit na to dobré. A pak časem ochabne, aby se ukázalo, jestli nám ten člověk stojí za tu trochu tolerance a kompromisu - když jo, pak může spojení fungovat :)
OdpovědětVymazatJá osobně zamilovanost zbožňuju, člověk jako by najednou měl chuť a sílu do všeho, a přestane se tak strašně bát, když má pro koho ty věci dělat. I když je to zamilovanost neopětovaná, je to dobrá věc. Časem se z toho vzpamatuješ a jedeš dál. Horší je to s neopětovanou láskou, z tý se vzpamatovat nedá.
co to? jsem tady pred dvema tydny nechal koment a on tu neni. no neva. psal jsem, ze ten odstavec o zamilovanosti si napsal uplne presne, souhlasim do posledniho pismenka.
OdpovědětVymazat