sobota 24. listopadu 2012

O Pravdě

...šla pravda světem a na chudý duchem se smála...

Na naší prezidentské standartě se skví heslo - Pravda vítězí. Když by na hradě ještě Havel, něco to heslo znamenalo. Vizi. Budoucnost. Svět kde si může každý říkat co chce a kdy chce. Kdy se každá událost, kterou člověk udělá, projeví, zobrazí a lidé jí uvidí. V tom největším světle. Prezident nemyslel na jednu věc. Že pravdu nikdo moc slyšet nechce.

Pravda by měla být nepoztižitelná, všemocná, všepřemáhající a nakonec by měla vyvstát na světlo. Měla by být konečným šetřením všech činů. Měla by dokončit všechno správné.

Taky jsem kdysi věřil v pravdu. Myslel jsem že když nebudu vědět, tak se stačí držet pravdy a bude to vždy správné. Že každý by měl říkat to co si myslí, pravdivě a nakonec se vše vyrovná do správné roviny. A to není pravda. A už nevěřím. Né, od té doby co jsem začal pracovat.

Pravda je zbraň. Zbraň v rukách toho kdo má větší moc. Toho kdo toho víc dokáže a kdo dokáže způsobit více problémů. Zbraň v rukách nadřízených. Zbraň v rukách politiků, šéfů a vedoucích. Těch kdo mohou si pravdu upravit jak chtějí. A ublížit tím tomu koho nemají rádi.

Pravda je nástroj, a kdo jí používá hloupě, někomu ublíží.