úterý 26. dubna 2011

Nejlepší koleda v mém životě...?


...Slyšel jsem jen dobré slova o whiskey. Od těch co stále dokázali mluvit...

Taková hloupost jako jedna další výprava. Co by tam dokázalo být skvělé?

Odjel jsem tam přímo od své přítelkyně a to doslova. Poslední dobu s ní trávím dost času. Až natolik, že nestíhám věci co musím.

Byli jsme tam na 5 dní a to mohlo znamenat jen jedinné. Nekonečné utrpení nudy, spojené s tím, že se tam s někým pohádám a budu naštvanej. Ale tak přesně to nedopadlo. Odjeli jsme do Novosedel u Strakonic do bývalé vojenské střelnice, což už samo o sobě zní docela zajímavě. Železná strážní věž, obehnaný prostor ostnatým drátem, běhající vojáci, siréna, fuknční vojenská technika a vrtulník. Hádejte jakou jednu věc jsem si vymyslel?

Vrtulník, a naštestí vojáci a vojenská technika zde byli pouze dočasně. Tolik k místímu zeměpisu. Jinak se zde toho moc neudálo, co by vybočovalo z rámce obyčejných výprav... Urputné vedro, odmlouvající děti, rozkopané značky, ucpané dřezy a oblečení ke kterému se nikdo nehlásí a nakonec to zkončí v jiném batohu co nakonec poznají až maminky.

Až na dvě věci. Jedna byla to ,že jsem objevil svoje komediální sklony, ať už jakkoliv hluboko ukryté. První byla, že jsem se stal na ohni ohnivcem, proto že jsem zachránil jedno dítě s rozseklou hlavou. Na ohni jsem musel mlčet, ale to mě neodradilo od předvádění pantomimy. V tom jsem si docela užil, zkuste si zpívat jednu písničku jen s pomocí rukou. A další věc že když děti měli předvádět představení, tak tam byla tak pěkná scéna, že jsem se neudržel a začal předvádět vtipy. Plus jedno kouzelnické číslo. Tak volně, tak odhodlaně a tak odvázaně jsem se dlouho necítil. E. mi pak řekla, že od doby co chodím se slečnou tak jsem víc v pohodě. Měkknu.

A druhá věc byla koleda. Tak úžasnou koledu jsem dlouho neměl. Staré páky stále nedokážou ocenit nové věci, ale já jo.
1. Obydlené vesnice - někdy se lidi na velikonoční pondělí skoro stěhují aby nemuseli nikomu otvírat. Ne tak v Katovicích
2. Příjemní lidé - někdy musíte zapírat, že jste z prahy abyste něco dostali. Ne tak v Katovicích
3. Objem koledy - na to, že jsme se dostali na koledu až v půl jedenáctý, tak jsme toho nakoledovali dost. A to jsme měli jen tři panáky.

No kdyby jsem po výpravě nespadnul do problémů a stresu, tak by to byla moje nejlepší výprava.

Konhi

úterý 12. dubna 2011

Intelektuální elita národa

...BDP, SDP co to je? Bronzový diplom za plavání, Stříbrný diplom za plavání. Ten chlap je vážně cvok...

Dneska jsem se chtěl podepsat titulem .ing.

Hloupé.

Né ten titul, ale moje snaha ho za každou cenu mít. Ten titul nemá nějakou větší váhu nebo cenu. Nic si s tím nekoupím. Je to jen taková meta. Cesta. Cíl. Cena. Trofej. Prostě něco, čeho se snažím dosáhnout. Něco, co mě pak bude odlišovat od těch, kteří mi vždy říkali, že na to nemám.

Dosáhnu toho po dodělání týhle školy. Nejlehčí školy, která v Český republice existuje. A tenhle týden se to všechno hroutí. Jeden předmět jsem nedal, na další dva mám našlápnuto. Což znamená že je budu opakovat. Kdyby to nebylo v týdnu toho největšího vypětí, tak by se to dalo zvládnout. Ale je toho na mě moc.

Vynořily se mi ty nejhorší chvíle na Felu. Chvíle, kdy jsem vážně nestíhal, a to závěrečný procitnutí když se se mnou zhroutila celá škola... k nezaplacení.

Nesnáším, když se to celé opakuje.

Konhi

úterý 5. dubna 2011

Lidé kteří jsme, lidé kteří chceme být


...ty jsi naprostej, bezcitnej, zákeřnej, hnusnej šmejd s morálkou kudlanky nábožný. A to je špatně?...

Víte kdo jste?

Resp. bych se měl zeptat, víte čím byste chtěli být?

Nikdo není tím, kým se snaží být, kým se snaží vypadat. Každý má o sobě nějakou zkreslenou představu, ať už pozitivní, nebo negativní. Každý sám sebe vidí ve zkresleném zrcadle svých vlastních tuh, snů které si nikdy nenaplní a tak se bude snažit vypadat tak dlouho, než prozře.

Je to šokující moment. Ale nemusí ho zažít každej. Uvidíte to jak vás vidí ostatní, jak pro ně vypadáte, a pro některé jste jinačí a pro některé jste zrůda. Takové okamžiky jsou docela šokující.

Jen taková krátká myšlenka, která se mi občas honí hlavou. Nechci psát o tom jak mi je, to píše dost lidí.

Konhi