Trošku jsem se rozepsal při psani úkolu na programování a tak jsem si řekl, že můj blog potřebuje další záznam. Protože mě nenapadlo nic moudrého, o němž bych se chtěl s váma podělit, napíšu jak se mi v posledních dnech vede.
Poslední dobu s náma bydlí mámin přítel. A v už tak malým bytě je ještě méně místa. Kdybych překousl, že znesvětil můj oblíběný stůl, rozházel všechno nářadí po bytě a snad si i půjčuje moje oblečení, dá se říct, že by se to dalo vydržet. Možná bych i překousl ten anální gel, co teď straší na jejich nočním stolku.
Hned po návratu z Podzimky, byl v bytě bordel. Posunulo mě to více k hranici zoufalství... Je vidět, že když něco dělá máma, nebude to nikdy včas.
Zdá se že mě tyhle okolnosti drží venku, abych trávil méně času doma. Celé pondělí jsem tedy strávil ve škole a pak se stavil v Karlosovi. Zde jsem přišel opět o své iluze. Je sice fakt, že jsem stejně naivní blbec, ale vidět to na vlastní oči... Proč jsem jedinnej kluk co nedostal pusu? :)
V úterý jsem měl autoškolu, školu a oddíl. Vše jsem stíhal opravdu naknop. Ale kde mě doprava zradila, je až když jsem jel na rande. PROČ zrovna v tu nejdůležitější dobu? Asi jeden ze zákonů schválnosti. No hlavně, že se to vydařilo a já jsem mohl předat zajímavý dárek.
Středu jsem plánoval, taky zůstat ve škole a těšit se na jednu příjemnou spolužačku, která mi zpříjemní poslední přednášku. Ráno posilovna, odpoledne vydatná polévka s klobásou :). A pak řetez přednášek, kde jsem stáhl fotky, upravil fotky, upravil časové kódy fotek, a mnohé další. Studentka přišla, ale s někým jiným... konec starých časů?
Čtvrtek, byl den flákací. Nejdříve jsem se dostatečně vyspal, pak chvíli zuřil na zvukovkou a autoCadem. Ale pak sem vyrazil si pro ladičku, za příjemnou cenu. Musím jí vyzkoušet :). Večer jsem si domluvil doučování ze španělštiny a doufal že mě nikdo neuvidí s touto pohlednou slečnou. Aby si neřekl, proč zrovna s ní někam jdu. A večer jsem šel na sraz informatiků, do jedné špatné hospody. Dokonce tam byla i jedna informatička, což je skoro vymírající plemeno. Zklamal mě jeden spolužák co se mnou chodí na programování, a nepamatoval si na mě.
A dneska je pátek. Uvidíme co den přinese.
Konhi
Žádné komentáře:
Okomentovat