... s rodičemi jsem se nechal rozvést v 16 letech. Odstěhoval jsem se a jednou za 14 dní mi museli půjčovat psa...
Být sám není hezké. A může se to přihodit každému. Dítěti, kterého zklame kamarád. Dívce, kterou opustí partner. Zasloužilý otec rodiny, který si vzal ženu kterou nemiluje. A dokonce člověk, který dosáhl vrcholných úspěchů, který má peníze a milující ženu.
Prostě jen ti správní lidi nejsou poblíž...
Nejhorší je, že kolem nás jsou vždycky lidi. Vždy tu někdo je, ale to neznamená, že se člověk nemůže cítit osaměle. Ti lidi, které znáte jsou vždy někde jinde než vy, a čas který na ně máte je vždy omezený. A na ty co máte nejradši pak ještě míň.
Proto mě velice potěšilo, když jsem potkal jednu kamarádku, která chodí na stejnou školu jako já. Jen je na jiné fakultě a nikdy jsme se na škole neviděli. Je zajímavé jak na velké škole jako je VŠE, slyšíte jak na ní všichni choděj, ale nikdy je tam nevidíte.
Taky jsem potkal L. Sedla si ke mě na oběde v menze. Poprvé kdy si někdo ke mě přisedl. Což je docela potěšující, protože od toho menzy jsou ne? Pro potkávání lidí navzájem.
Konhi
Žádné komentáře:
Okomentovat