Vánoční koleda

...Naše teta peče léta na Vánoce vánočku, neremcáme, aspoň máme něco pro kočku...

Je asi dost hloupé psát na Vánoce o Vánocích, ale snad to přetrpíte. Říkal jsem si, že se stále mluví o nádherných svátcích o klidu a pohodě. Já o tom psát nebudu, a tak se snad někdo ve mně shlédne.

Tohle je můj poslední záznam z mého starého netebooku. Tenhle noťas Acer, co jsem dostal za maturitu, mi sloužil ty dva roky, až vypršela záruka, a teď pomalu dochází. Ale nevadí, dávám ho mámě jako vánoční dárek. A tak je nutné udělat nějaké další úpravy.

Zálohoval jsem si fotky a dokumenty, vymazal všechno porno, internetovou historii a cookies, smazal všechny hry a nedůležité programy, a nechal tam jen to důležité, smazal jsem obrázek na ploše (...chudák slečna...) a vše, co jsem si chtěl nechat, přesunul na novou žlutou flešku. Vypadá to, jako by do mého usb nabouralo auto :).

Taky mám za sebou udělání salátu, ozdobení stromku a úpravu kapra. Docela mě mrzí, že tu s náma není táta, jedinej člověk, který zachovával klid, a dokázal si Vánoce užívat. Sice bylo vidět že trpí, jak do něj máma furt kéruje a jak mu nadává, ale vydržel to. Vždy, když přišel domů, ať už z práce nebo z hospody, tak na něj máma vždy začala křičet, že nic nedělá, že není jídlo v ledničce, že nestojí za nic atd... Teď jsem na jeho místě já.

To první ,co jsem dneska uslyšel, bylo popichování proč se probouzím v půl jedenácté, že máma už chce mít výzdobu a všechno hotový... Nebylo to příjemné probuzení. A to samé se opakovalo u sestry. Akorát ta, narozdíl ode mě, nemá takovou trpělivost. Asi by si měla zkusit vychovávat děti v dětském oddíle. Nicméně, vybuchla a začaly se zase hádat. Jak to u nás bývá vánočním pravidlem. Všichni se musí hádat.

Upřímně – Vánoce pro mě neznamenají dárky. Nebo tradice, stromeček či slavení narození Ježíška. Znamenají pro mě svátky klidu a pohody. A také, že se rodina sejde pohromadě. To, že tu s náma není táta, mi tu představu trochu nabourává. Mamka ho prostě vyhnala, a on blbec/chudák jí nechal byt pro ní a pro nás...

Ani svátky klidu a míru si tu neužiju. Protože máma stále trvá na nějaké tradici, takže musí být všechno tip-top. Uklizeno, navařeno tolik jídla že se nedá sníst, cukroví tolik že ho nikdo nespořádá, stromeček, kapr... Nic, co by pro mě bylo důležitého. Ale ona z toho pak šílí že nestíhá. Navíc hysterky tu mám doma dvě, tolik ke klidu a míru. Po tomhle blogu jdu počítač navždy vypnout, a zkusit ho dobře mámě zabalit. A taky zkusit dohnat svoje vánoční předsevzetí, že na počítač na Štedrý den nesáhnu.

... Jednou v roce na Vánoce strejda housle popadne, jeho vinou se z nich linou tóny záhadné. Strejdu vida, děda přidá "Neseme vám noviny", čím prakticky zničí vždycky večer rodinný. Jó Vánoce, Vánoce, přicházejí...

Konhi