Chtít něco dokázat vs. Nikomu neublížit

...to bolí! Ta bolest je jenom v tvé hlavě, můj učedníku... Ale tady mě to bolí mnohem víc...


Přemýšlel jsem o tom, kdo jsem. Kdo je "<"insert name here">"?. Kdo ponese moje jméno, a komu řeknu... ano, to jsem byl já. Je to špatný, protože jsem na nic nepřišel. Jsem nikdo.

Dokážu říct jak vypadám, co rád dělám, kde bydlím, kde studuju... takový věci na okraj. Ale nikomu nedokážu říct, co bych chtěl dokázat. Nemám nějaký vyšší plán, co by mě mohl řídit, co by mě hnal kupředu... mám věci co mám rád, věci co chci udělat a to je vše...

Dozvídám se mnoho věcí. Učím se víc a víc každým dnem. V lidské společnosti dokážu odhadovat lidi, vidět je v pravém světle. Vidět jejich úmysly, jejich záměry... odhadovat jejich sny...

A co jsou moje sny? Původně jsem se snažil dostat se ven, přestat se bát, najít si holku... Což se mi snad podařilo. Dal jsem si malé sny. Jen něco, co se dá hned dokázat. Ale nedivte se. Mám z toho radost. Jen... už není kam jít dál...

Takže když jsem nad tím znovu uvažoval, rozhodl jsem se, že si nějaký vytyčím. Začnu tím, že si řeknu kdo jsem.

Jsem génius :)

Trochu sebedůvěry nikdy neškodí. Chápu věci rychle, moje IQ je vysoko, dokážu mnoho věcí vidět, odhadnout... Ale zase na druhou stranu. Jsem línej, bez ambicí a snahy. A co bych chtěl rád dělat? Můj tajný sen je stát se vědcem v nějakém výzkumu. Dělat důležitou práci, která všem něco přinese. Práci, která nikomu, jako taková, nemůže uškodit. Samozřejmě se najdou lidi, co toho zneužijí, vezmeme si například atomovou energii. Stejně se nakonec vynalezne atomová bomba.

Ale tahle práce je skvělá. Dozvídat se něco nového, studovat věci do hloubky... jsem ale vážně zvědavý. Jen se do toho dostat a mít na to peníze, to se nestane...

Docela by mě taky lákalo rozjet si vlastní projekt. Na to bych si našel i lidi, jen prostě jsem na to dost línej. Ale až budu muset vstávat každej den do práce, tak se to možná změní :)

A ještě poznámku k záhlaví článku. Mým snem bylo vždy nikomu neublížit. Vypadá to jako největší hrdinství, ale opak je pravdou. Pokud nechcete nikomu ublížit, musíte jen být líní a nic nedělat. Jako já. Protože někomu pomáhat stojí to největší úsilí, co si dokážete představit... Je to ostuda.

Ještě poslední věc. Tyhle věci, které píšu, na které přicházím... které se o životě učím... to už můj děda dávno zná. Jen proto, že už tu je poněkud déle než já... zkuste se někdy svého dědy zeptat. Nebo pokud jste dívka, tak babičky. Jste stejná krev a lišíte se od sebe méně, než se dá čekat.... A určitě najdete i podobné zkušenosti.

Konhi