středa 4. srpna 2010

Stálo to za to?

Angína mě zase skoro přemohla. Nenávidím ležení doma, cítím se líný a takový nevyužitý.A to ty byly jen dva dny. Nemůžu chodit ven a nemůžu pít. Dvě věci co mě docela bavěj. Ani nemám čas na kamarády, a to je ani vidět osobně ani s nima někam zajít. Plýtvám časem.
Naštestí se mi nakonec povedlo dnes vyrazit na Okoř, kde jsem kamarády zachytil a aspoň na chvíli jsem s nima pokecal.

Člověk co se neobklopí kamarádama a lidma co zná, je snadno zranitelný a využitelný. Bože, perlím tady nějaká životní moudra a přitom nemám co radit. I když třeba to někomu pomůže. Dávno jsem se sice odepsal tomu, abych byl pro někoho zajímavej, ale to neznamená že v to nemůžu doufat.

Jak jsem to chytil? To je právě ta nejlepší historka. Je krásný čtvrteční večer a já mám rande. Po době, kdy všechny zájemnkyně o mě odpadli, je tohle docela vpruha. Vyšší blondýna, které není ani 18. A jde se mnou do čajovny. Což už by samotný stačilo na dobře strávený čas, ale ona byla i docela vzrušující. Jedinný co mi neřekla, je že přechází angínu, což jsem měl vědet než jsem jí políbil. Pak když mi to říkala jestli to stálo za to.

Z hlediska společnosti, by si asi nikdo pracující tohle na bedra nevzal. Pusa za týden pracovní neschopnosti je trochu moc. Kdyby to dostal mladý zamilovaný muž, tak by mi nevadilo nic. A když jsem to dostal já? Idiot jako já co skoro nic necítí, tomu je to jedno. Ale jedno vím, udělal bych to zase.

Konhi

Žádné komentáře:

Okomentovat