Každému klukovi to sluší v uniformě...

...Hmm fajnová uniforma, nevěděl jsem že máš nějaké medaile, za co jsou? Tříletá služba, šestiletá služba, devítiletá služba, dvanáctiletá služba...

V sobotu bylo vedro i na bílý oblek. Ten jsem si na sebe oblékl kvůli tomu, že budu hrát, společně s jedním kámošem, anglického vojáka.

Košile, bílé kalhoty, pásek, červený kabát a dvě zkřížené kšandy. Taky bílé. Na hlavu třírohý klobouk, pevné boty a do ruky pušku. A nyní můžeme vyrazit na Malou Stranu chytat děti.

Vypadalo to pěkně, viz obrázek. Ale co není vidět je kolik se do toho muselo dát úsilí. Práce jak na kostele. Kamarád dělal pušky, já dělal kabátce. Jak vidíte, je tam kombinace červené, bílé a černé. Červený základ vzniklý přišitím dvou kusů k sobě a doděláním rukávů a pak bíločerná ozdoba. Myslím, že to šití bylo nejtěžší. První uniforma mi trvala ušít deset hodin čistého času, což jsem si rozložil do dvou dní, nepočítaje shánění látky a knoflíků.

To bylo před srazem, a před hrou ve městě jsem šil druhou. V tom mi pomáhala moje slečna. Je zajímavé, že to trvalo taky deset hodin, i když jsme na to byli dva a střih už jsem si nemusel kreslit a vymýšlet. Bylo to tím, že slečna pracuje pomaleji a pečlivěji. Pečlivěji než já. Vše, co jsem měl přišívat, mi sešpendlila a oentlovala. Proto ta druhá uniforma vypadá líp, a určitě víc vydrží. Ale nemám jí na sobě já...

Nakonec, když jsme si v sobotu obě uniformy oblékli, vypadalo to úžasně. Turisti zírali, fotili si nás a natáčeli na kameru. Je dobře, že naše hra vyšla perfektně, i když s ní byla dost práce. Vymýšleli jsme to dva, ale nakonec jsem na tom odvedl víc práce než jsem musel. Naložil jsem si toho solidně, zvlášt, když se připravuju na svoje opravy zkoušek. Nalomilo mě to.

Avšak snad včerejšek přinesl uklidnění. Horší je to dneska.

Možná jsem už říkal, že nemám stabilní zázemí, ale kdo ho má. Moje problémy nejsou finanční, či fyzické. Jsou psychické, což je zákeřné tím, že to není vidět. Nechce se mi říkat víc.

Kvůli tomu, že moje Gramatická kontrola čte moje příspěvky (kvůli gramatické kontrole, očividně) musím mu tady poděkovat. Nejen kvůli kontrolám, které dělá docela důsledně, ale taky kvůli tomu že se s námi zúčastnil naší sobotní hry ve městě. Měli jsme vážně málo lidí...

Konhi