Hrdina

...co udělá chrabrý kačer tváří v tvář přesile? (chvíle ticha) Vezme do zaječích! Kačer nikdy nebere do zaječích (chvíle ticha), ale do kačeřích!!...

Vzdejme holt této a dalším hláškám našemu nesmrtelnému hrdinovi a idolovi dětských let, Rampovi McKvákovi. On to nebyl špatnej chlapec, špatnej pilot to jó ale špatnej chlapec v žádným případě. On je ten správný hrdina. Správně praštěný a každý ho musí mít rád.

Ale já nejsem hrdina. Taky tenhle článek nebude o mně. O mně se toho moc napsat nedá. I když je zajímavý, jak mě jedna maminka oslovila do telefonu: Dobrý den, tady W., matka toho dítěte co jste zachránil. Pak mi ještě museli poděkovat na výpravě na ohni. Stejně o nic nešlo.

Kdysi dávno se mi dostala do rukou knížka od Miroslava Žambocha. Hlavní hrdinou je Koniáš, jehož přezdívka mě zaujala. Jmenovala se myslím Koniáš, muž na stezce. Nelitoval jsem, první knížka je ukázkou toho, že hlavní hrdina může být silný a zároveň uvěřitelný. Je to skvělá ukázka dobře napsané fantasy. Dokonce jsem tuhle knížku doporučil kamarádovi, abych mu ukázal jak vypadá uvěřitelný hrdina. Bohužel se mi představa zkazila druhou knihou, kde se opravdu jedná o supermana a mě už to nebavilo číst.

Je zajímavé číst o hrdinských činech, ale nic se nemá přehánět. Postavy, co stále konají hrdinské skutky, a prochází jim to, jsou nudné. Navíc, a to myslím že je jen u mě, pak fandím záporňákům, kteří jsou nakonec poraženi a já jsem zklamaný. Navíc se v knize objevilo pár prohřešků proti autorovu světu a to opravdu nesnáším.

A včera jsem se dostal k povídkové knížce ze světa fantasy. Jména jako R. E. Feist, Juraj Červeňák, Richard A. Knaak to jsem si nemohl nechat ujít. Do knížky se dostal i Miroslav Žamboch. Sice s povídkou, kterou jsem už četl, ale i tak úspěch. Zrovna tahle povídka je naprosto uvěřitelná a strhující (povídka na válečné stezce). Hlavní hrdina sice vypadá na důvěřivého prosťáčka, co chce spasit svět a provokovat divoké kmeny jen kvůli tomu, že chce, ale dobře. Co zde mě zaujalo, byl popis o autorovi.

Už jen samotná fotka mi boří zažité představy o spisovatelích. Jsou to pánové ve středním věku, co skloněni nad archem papíru píší to co je zrovna napadlo. Ale Žamboch je prostě sympaťák. Být ženská už nad ním slintám. Vystudoval ČVUT.

WTF?! Spisovatel s vysokoškolským vzdělání na technické škole? To je skoro zázrak.
V oboru fyzikálně jaderné inženýrství. WTFFF?!! Fyzik? Spisovatel? Spisovatel fantasy? Všichni máme v mysli jako fyzika předobraz Sheldona Coopera, vyhublého pomatence snícího o své nadřazené inteligenci. Ale fyzik jehož knihy a postavy dávají smysl, dobře se čtou a probouzejí závist??! Navíc při pohledu na jeho fotku nemám představu vyhublého inteligenta.

Nyní pracuje v Ústavu jaderných výzkumů v Řeži. OMG, WTF?!! PRACUJÍCÍ fyzik co píše fantasy? Co píše dobrou fantasy? To není možné. Navíc jsem před nedávnem projížděl kolem ústavu na kole. A takový pocit, že spisovatelé opravdu existují, to je docela šok. Měl jsem pocit že se skoro můžu jeho života dotknout. Potkat ho. Prostě že to není jen jméno na obalu knihy.

Rád jezdí na kole a ohání se katanou a má rád víno. (Následující zvuk je zvuk spadlé čelisti autora někam pod stůl)

...

...

...

(po třech minutách hledání čelisti, ukradené zběsilým morčetem a unesené bůhví kam, se autor vrací. S ošklivým křupnutím zasazuje čelist na místo a pokračuje)

Aktivní, Pracující Fyzik? (Prosím neopravujte velká písmena, chci jen vyjádřit odsazení každého slova) co má katanu? Tak pánové na tohohle frajera nemáte. Joker se jde sám udat na policii, Batman věší křídla na hřebík a Iron Man prodává oblek do sběrného dvora. Není divu, že v každé povídce zdůrazňuje jak je Koniáš ošklivý, nějak musí svojí dokonalost mírnit. Začínám trochu chápat proč své povídky zasazuje tak vysoko. S jeho úrovní se nedá moc kam stoupat.

Konhi

PS: Pokud se domníváte že nad ním moc slintám, tak mě omluvte, jdu si ho přidat na Facebooku, abych vidět jestli je svobodný. :) :)