...to je moje, to je moje, to je moje, všechno všecicko je moje! Kromě tohohle kousku, ten nechci. Tenhle kousek si můžete nechat. Ale všecičko ostatní je moje!! Tak a teď se podíváme jestli se tu nenajde něco s čím bych si to mohl rozdat...
Ano, je to tak. Jednalo se o hru: Zvířata z celého světa. V podstatě se jednalo pouze o hádání co je co za zvíře, a ještě zjednodušené tím, že jsme hádali jen první jméno (rodové). A nějak jsem to prohrál... :) Samozřejmě jsem je nechal vyhrát.
Ale v neděli jsme se docela bavil. Je překrásné, jak si člověk užije jen takovou poklidnou neděli. Bez rodičů, příbuzných a ostatních. Nemusí ho nikam hnát... k babičce, na chatu, někam na výlet. Nikam, kam se mu nikdy nechtělo a nechce.
My místo toho organizujeme příjemné posezení s hrami a dětmi. A to je to jen na tři hodiny. Je to všechno tak poklidné a příjemné. S dětma se hraje mnohem líp. Nemají takové ambice za každou cenu vyhrát a tak kazit zážitek ze hry všem ostatním. A zase z toho mají radost! To je možná to, co mě drží v oddíle. Vidět tu radost na dětských tvářích. Možná by víc dospělých mělo mít takové zkušenosti, prostě si jen sednout s kamarády a zahrát si nějakou hru.
Uvažujte, co máte doma. Takovou starou zaprášenou hru v papírovém obalu, co čeká na skříni, ve sklepě, pod postelí nebo v šuplíku. A s tou byla kdysi taková legrace.... proč to nevydat? Nesebrat pár stejných bláznů jako jste vy a připomenout si dětství...
Nebo na to kašlat a jet někam, kam nechcete a nevíte, proč tam jedete. Vaše volba. Kuřte, pijte, hádejte se. Vše, co vám dovolí zapomenout na to, že právě pálíte volný čas, který vám nikdo nedá. A to je na světe nejdůležitější. Hraní deskových her bych taky nezařadil jako jednu z nejlepších chvil pro trávení volného času, ale ty vzpomínky jo. Ty vzpomínky za to stojí. Kdo si bude pamatovat nudný víkend u babičky, kdy se nikdy nic neděje....?
Jo a na druhou stranu, když jsme hráli Carcassonne, tak jsem vyhrál :)
Konhi
Žádné komentáře:
Okomentovat