To je rada, co bych chtěl všem dát. Snadno se to říká, velice těžko se to dodržuje. Máte spoustu věcí, které chcete splnit. Spoustu věcí co dokázat. A jen málo z nich opravdu uděláte. Ale na tom nezáleží. Záleží na tom jak dokážete vydržet k svému cíli, jak jste vytvrvalí.
Kdysi dávno jsem si dal předsevzetí, že na prodavačku/prodavače za pokladnou se budu vždy usmívat. Vycházel jsem z premisy, že oni toho už mají dost, a kdyby se na ně ještě někdo mračil, nic by jim to nepřineslo. A snažil jsem se to dodržovat, ať už je mi dobře, nebo je mi strašně.
Spousta lidí myslí jen na sebe. Kdo by jim to zazlíval. Všichni chceme přežít, dokonce i já. Ale já se občas snažím myslet jak to vlastně ostatní vidí. Strašně rád, bych těm lidem pomohl, něco dal... až to bude můj konec, a někdo mě zničí.
To je myslím jedna z mých výhod. Trpělivost. A to že se nevzdávám. Sice moje síla vůle je malá, ale snažím se. Další věc je, že už mi skoro nikdo nedokáže ublížit. Pokud si to vezmete kolem a kolem, neexistuje nic co by vám ostatní udělat, pokud se nenecháte. Prostě to nevezmete na vědomí a nic vám nikdo nemůže udělat.
Dneska jsem rupl z testu ze španělštiny. A to jsem docela v prdeli. Pak jsem jel na chodov si koupit něco k jídlu. U pokladny jsem se usmál na pokladní, a ona se usmála zpátky.
Po celou dobu, co tohle dělám, se mi to nikdy nepovedlo. A proč zrovna dneska, když mi bylo opravdu mizerně? Prostě jsem v tom dokázal vytvrvat, až se mi to povedlo. Až do dne, kdy to opravdu pro někeho něco znamenalo. Určitě paní hezká pokladní bude mít lepší den.
Konhi
Žádné komentáře:
Okomentovat