Komu patří den

... Peterson měl jednou takový boty, který tě vždycky dovedly domů. Chytrý boty se jim říkalo. Ať si byl nalitej přímo jako dělo, vždycky si došel domů. Ale pak ty boty pomalu omrzelo chodit jen z hospody domů, chtěly vidět kus světa. Tak jednou šel Peterson z hospody a probudil se v Barmě...

05:00-06:00

Pokud se pohybujete v těchto hodinách na ulici, tak to moc osob nepotkáte. Pokud ano, jedná se většinou o osoby které buď paří dlouho, dlouho do noci a mají skelný pohled. Nebo se jedná o osoby co vstávají časně do práce a mají také skelná pohled. Zombie jako zombie.

06:00-07:00

V tuto dobu mají pohotovost staré babičky co nemůžou dospat, nebo malé dětičky co náhodou musejí do školy na sedmou. Nechtěl bych se v tuto dobu pohybovat Prahou. Protože pro lidi, kteří se pohybují touto dobou nejde racionálně vysvětlit. Buď Zásobovači, nebo ti co mají blbou práci.

07:00-08:00

Touto dobou je největší provoz, neboť začíná škola. No ale asi cestou do práce moc školáků nepotkáte, neboť mají tu výhodu že nemají školu daleko. Ale potkáte dost pracujících co začínají v 8:00 a nemají auto. Další dost velká skupina jsou studenti kteří z různých důvodů prchají do školy aby z ní mohli zase rychle vypadnout.

08:00-09:00

Stále rušná doba. K pracujícím začínajícím od 09:00 se přidávají studenti co mají štěstí že mohou později. Plus ti náhodou vstávají, i když nikam nemusí a snaží se stihnout co nejvíc.

09:00-10:00 a 10:00-11:00

Velice divná doba, nedoporučuji se v Praze vyskytovat. Po Praze se potulují důchodci, kteří se musí po ránu trochu rozhýbat a oběhat pochybné instituce jako poštu, úřad, obchod a kadeřníka. K nim se přidávají bezdomovci a skoro-bezdomovci (které poznáte podle ošuntělého zevnějšku, tetování, červené tváře a psa bojového plemena) kteří přece nebudou vstávat dřív než se sluníčkem, které je vytáhne z brlohů. Je zajímavé se Bezdomovec Trojský musí za svojí potravou jet až do Modřan a naopak Bezdomovec Branický musí jet až do Ďáblic. Po cestě se samozřejmě potkají, proberou drby, kde je nejlevnější krabicák, kde vykupujou suroviny a jedou po svých. To dělá poněkud problémy, neboť si najdou čas (a mají ho mnoho) aby naotravovali co nejvíce lidí, zasmradili co nejvíce tramvají a odhodili co nejvíce nedopalků. Vážně nevím kde na ty cigarety berou.

11:00-12:00

Mezi skupinu radostných dětí, které končí v 11:00 nebo je náhodou pustili dříve, se řadí skupina podnikatelů a zaměstnanců, kteří pádí na oběd. Kolem kanceláří to vypadá jako by vypustili splav. Najednou se spousta lidí jako mravenečků vyhrne ven a hledá něco k jídlu. Pak za půl hodiny se vracejí zpět do svých hnízd. Všude v centru potkáte turisty, jejichž oblíbená zábava je stát všude kde je málo místa a mnoho lidí a všechno fotit. Je zajímavé že turisti, jako skupina, nemá nikdy hlad a před orlojem jsou schopni vydržet skoro čistých 5 hodin.

12:00-13:00

Doprava je klidná. Děti radostně utíkají ze škol, aby zapadli domů k počítačům a hrám. Pokud nepočítáte malé děti co vypadnou se starostlivou maminkou na hřiště. Občas se vyskytnou nějací středoškoláci, co vypadnou ze školy brzo a jezdí po městě za oblíbenými radostmi. Bezdomovci zmizeli, důchodci zmizeli, mravenečci zmizeli, a tak se snadno pozná že ten mladý muž co bezcílně chodí po bulváru má asi na vysoké škole volno.

13:00-14:00

Pokud se v tuto dobu vyskytujete poblíž jakékoliv školy, doporučuji obezřetnost, neboť můžete:
- ohluchnout
- být odstrčeni
- být ignorováni
- vám být odepřeno místo sezení v tramvaji
- být insultováni (to pokud se o místo přihlásíte)

14:00-15:00

Pokud uvidíte ve městě člověka středního věku, co vypadá že pracuje, vězte, že je to šťastný člověk co zdrhl dřív. A pokud je pátek, tak je to regulérní pracovník. Maminky se začínají projíždět s kočárky a povídat s jinými maminkami.

15:00-19:00
Tomuto dlouhému období vévodí jedná zásadní věc. Počet pracujících mravenečků se vyhoupl z pracovišť a upaluje domů, nakoupit, do banky, do obchoďáků, prostě zařídit si své skrovné bydlení. Praha je nacpaná a každý jezdí bez cíle sem a tam dokud neuhodí 19:00, kdy každý správný rodič musí sedět doma aby se jeho ratolest stihla kouknout na večerníček.

19:00-20:00

Takzvaný čas hospody. Vysokoškoláci s unaveným výrazem ve tváři opouštějí školu a jdou sedět do hospody. Restaurační zažízenění mají pohotovost neboť každý chce po náročném dni zapít strasti. Maminky lomí rukama kde je tatínek nebo synáček/dceruška vysokoškolačka/ák. Městem putují bojovné bandy nočních turistů, které se setkávají s poklidnějšími bandami denních turistů, kteří už orloj viděli a míří spořádaně do hotelu. Noční turisté se hrnou do nejdražších hospod v Praze, domáhají se anglické/německé/ruské obsluhy a pijí co jim přijde pod ruku, na co Čech se svým platem k smíchu nemá ani pomyšlení.

20:00-22:00

V Praze je docela klid. Bojeschopní muži sedí v hospodě (stejně jako svobodné ženy). Maminky na kafi nebo doma. Mladší děti spí, starší paří videohry. Turisté okupují vnitřní Prahu a bezdomovci a nekalí živlové mají klídek. Kdekdo se připravuje chytit poslední autobus někam za kopečky do vesnice, jejíž název sice svým přátelům říká ale oni vždy zapomenou.

22:00-24:00

Taková doba uklidnění, hospody se pomalu ale jistě vyprazdňují, zůstávají jen podniky v centru a diskotéky. Všichni se plahočí do svých doupat, rušno je na stanicích autobusů na okrajové části Prahy. Smíchov, Letňany, Dejvická, Budějovická, Háje, Skalka... atd. Městem se náhodně (nezáleží na blízkostech hospod) spawnují opilci, kteří močí, smrdí a občas nechávají spropitné na zastávkách veřejné dopravy. Pochod Prahou v tento čas je úžasný v tom, že tak zanedbatelné množství populace, které nedělá nějakou pravidelnou činnost přes den (školáci, pracující, maminky, důchodci) se vždy vynoří až v tento čas. Pokud chcete poznat město do detailů, vyjděte si v tento čas.

V další hodiny se většinou spí a nemám moc dobré informace o pohybu obyvatelstva, pardon. Nejsem moc noční ptáče.

Konhi

Hodnocení Sushi restaurací I.

...trčíš tři miliony let od Země a dal by jsi sis Kari? Tak proč nezkusíš restauraci Tádž-Mahal na Titanu?...

Ahoj, vítejte u prvního hodnocení vůbec. Protože jsem nedávno ochutnal dobroty které nabízí japonská kuchyně a chtěl zkusit specialitu syrových ryb, tak jsem zkusil sushi. Pochoutka to v čechách docela netradiční a pro některé i cenově náročná, ale když máte správné cenové vouchery, tak proč ne. Na poprvé budu porovnávat dvě restaurace. Restauraci Tokyo ( http://www.restauracetokyo.cz/ ) dále jen Tokyo a Sushi bar Takahashi ( http://www.takahashi.cz/cz/sushibar/ ) dále jen Takahashi. A nyní první kategorie!

1. Cenová hladina ( obě po použití slevových voucherů ):
Tokyo: 349,-
Takahshi: 249,-

Obě restaurace jsou poměrně cenově stejné a obě nabízí podobnou nabídku. Sushi pro dvě osoby plus mořská polévka. Obě dvě zařízení získávájí 10/10 kadibudek!

2. Celková vzhled restaurace:

Tokyo: Restaurace v zapadlé žižkovské uličce, kousek od tramvaje. Upozorňuje na ní jen vývěsní štít visící nad dveřmi s decentně napsaným názvem Tokyo. Člověk se dovnitř dostane několika kroky dolů do žižkovských sklepů. Klasika. Interiér je sladěn do černa a zdoben dřevem. Občas člověk uvidí i plakáty s japonskou tématikou. Hraje zde hudba, kterou nedokážu zařadit, ale laděná do asijské tématiky. Na stolech (dřevěných) najdete činské hůlky a sójovou omáčku. 9/10 kadibudek

Takahasi: Moderně vypadající malý bar, kde náhodou někdo vecpal i sushi. Zajímavá je věc, že je hned vedle vlasový salón se stejným názvem a obě provozovny jsou průchozí. Při mé návštěvě dokonce kadeřnice procházela barem. Stoly jsou moderní a není na nich nic. Na stěnách jsou obrazy evokující drahá umělecká díla. Hraje zde hudba jazzová a to nikterak nahlas. Nevím jestli Japonci dbalí na tradici tento styl uvítali. 4/10 kadibudek.

3. Vzhled obsluhy

Tokyo: Obsluhuje mladá slečna, plynně mluvící česky, která působí trošku roztržitým dojmem, protože kmitá jak mraveneček. Kuchař je mladý muž se zástěrou a čepicí na hlavě. Co je zajímavé, že se občas kolem mihne starší asiat, což, podle toho že nic nedělal, ho pasovalo na majitele. Každý vidí na pult, kde kuchař porcuje rybu a celou restaurací je táhne vůně rybiny. Tradiční restaurace by asi měla mít nějaké kimona ale to není žádný důležitý problém. 8/10 kadibudek

Takahashi: Obsluhuje mladá žena, a kuchaře dělá mladý muž. Oba jsou neformálně oblečeni, kuchař má na rukou gumové rukavice. Co víc dodat, tady se asi na sladěnou image nehledí. 6/10 kadibudek

4. Rychlost obsluhy Tady není co dodat. Příprava trvala dlouho, ale tak to asi v sushi restauracích chodí. Obsluha možná byla v Tokyu trochu pomalejší, ale kuchař v Takahashi to trochu dorovnává. Obě 7/10 kadibudek

5. Úroveň jídla
Tokyo: Zde jsme dostali první polévku z mořských řas. Byla vynikající a hned si jí člověk mohl ochutit. Následující menu, sushi bylo obrovské a i ve dvou lidech ( já i má slečna ) jsme měli co dělat abychom to zlikvidovali. Výběr velký, od lososa, oliheň, krevety a chobotnice. Nakonec malý přípitek panáček švestkového vína. Luxus. 10/10 kadibudek

Takahasi: Menu poněkud mírnější, navíc jsem měl pocit menší ošizenosti. Maki sushi ( kotoučky zabalené v mořských řasách) bylo poněkud víc, ale polovina byla bez řas, a měl jsem pocit že náplň tvoří z části zelenina a z části krabí tyčinky. Jinak Nigri Sushi 4x a jednou losos a podruhé jiná rybička. Žádná exotika. 4/10 kadibudek

6. Úroveň záchodů
Řekněme že správná restaurace se pozná podle obsluhy a záchodů. Podle toho se pak dá měřit všechno ostatní.
Tokyo: sice možná někdy člověk vrazí do dveří do kuchyně, které jsou hned vedle, ale jinak uklizené a funkční 8/10 kadibudek
Takahashi: Zde jsem záchody bohužel porovnat nemohl, ale za předpokladu že se jedná o docela nově vypadající podnik, dejme jim šanci. Nehodnoceno.

Jak tedy tyto dvě restaurace dopadly?

Tokyo: 52 kadibudek z 60 ( 0,86)
Takahashi: 31 kadibudek z 50 ( 0,64 )

Pokud chcete si opravdu pochutnat, tak restaurací Tokyo určitě neprohloupíte. A nebo, pokud jste náhodou na stanici metra Lužiny, tak dobrou večeři vám udělají v Takahashi.

Díky za pozornost, Konhi

Internetové pirátství

...Vesmírní piráti! Vesmírní piráti? No vždyť víš.... piráti, ale ve vesmíru!...

Nejprve jsme měli hackery. Nabourali se vám do počítače a zničili ho, nebo ukradli data. Přehřáli CPU, zničili data, shodili weby. Prostě Destrukce.

Pak se vyvíjely viry, trojské koně, backdoory.... Už ne přímo k destrukci, ale k získání informací nebo ke kontrole vašeho počítače. K rozesílání spamu, detekci uživatelských jmen.

Posléze tady máme hackery, kteří se nabourají do sítě, ukradnou přihlašovací jména a pak je prodají.

A pak jsou tady piráti, kteří se nabourají na stránku a shodí ji. Nebo jí nahradí nějakým sdělením. Ale v podstatě nedestruktivní. A teď je otázka – je to dobře nebo špatně?

Pokud se bavíme o fenoménu posledních dní, hackerské skupině Anonymous, tak ti to dělají pro dobrou věc. Aby upozornili na určité politické události. Pokud si vezmeme definici FBI tak jde ve své podstatě o terorismus. Nátlak nebo ozbrojené vyhrožování s cílem získání politických výhod nebo svobod. Ale Anonymous prohlašují, že bojují proti cenzuře Internetu, s čímž se mnozí mladí lidé dokáží ztotožnit. Avšak skončí to u toho?

Pokud jde o shazování stránek OSY nebo americké asociace mediální distributorů, tak se s tím dá souhlasit. Ale pokud jde o blokování stránek ODS, které je jakákoliv svoboda na Internetu putna, natožpak nějaké schvalování zákonů o cenzuře Internetu. Jde jim jen o popularitu, jak se vyjádřil jejich mluvčí po DDoS útoku na stránky ODS. Anonymous na oplátku ukradl osobní údaje členů ODS a vyvěsil je na Internet. Nic citlivého, jak si myslím já. Ale to už trochu odbočují od jejich záměru a stává se z toho klasická odplata. Moje teorie zůstává, že pokud se v tom bude pokračovat, Anonymous zneužijí svojí sílu k získání větší moci a ne k boji za své ideály.

Takže si myslím že Anonymous, není nějaká skupina bojovníků bojujících za svatou a dobrou věc, ale prostě skupina co má přebytek moci. Trošku bych chtěl varovat ty, kteří je chtějí bezmyšlenkovitě následovat. Anonymous bojují za ideály, zatím. Ale snadno se může stát, že si budou dělat co chtějí. A pokud jsou tak decentralizovaná skupina jako tvrdí, tak k tomu dojde brzo.

Konhi

Nějaké další věci...

...hospoda? Á! Veřejný podnik, kde se lidé snaží dosáhnout stavu pokročilé mentální inkompetence opakovanou konzumací fermentovaných rostlinných nápojů...

Zdá se, že SOPA byla daleko. Že si jí budou schvalovat jen ve Spojených Státech. Ale my tu máme ACTA.

Kdysi jsem si říkal jestli WikiLeaks mají nějakou reálnou hodnotu. Jestli to není jen hloupé zjišťování blbostí. Ale teď když WikiLeaks dokázali odhalit utajované jednání nad zákonem ACTA (Anti Counterfeit Trade Agreement) který byl podepsán ve čtvrtek, udělali kus práce. WikiLeaks má u mě bod. Myslel jsem že neexistuje nic tak důležitého co by se dalo skrývat a aby to dokázali odhalit.

Podívejme se co to vlastně ACTA je.

Má nálepku obchodního zákona o omezování obchodu s kradeným zbožím. Avšak kradené zboží se v tomto zákoně rozumí i ukradené zboží duševního vlastnictví. Tudíž všechny nelegálně stažené filmy, hudba a ostatní. Dále dodává právní ochranu patentům na lékařské drogy a na určité druhy semen a plodů. Tudíž je bude možné zabavovat. Všechno toto zboží bude možné (podle nejnovějšího znění dohody) zabavovat na hranicích, tím způsobem, že prohlédnou vaše HDD, IPody, MP3ky, CD, DVD a kazety. Nakonec zabaví vše co není legální a vás zavřou. Není to milé, nechat svého celníka aby vám zabavil data?

To samo o sobě je docela drsné, navíc je ACTA napsaná stylem že každá země si bude muset všechny zákony vymáhat sama, což pak záleží jak tvrdě se bude zákon vymáhat. Může to dopadnout tak, že celá léta se nic nebude dít a zákon bude v platnosti, ale poté se celníci zblázní a podle platného zákona vám vše zabaví.

Je také důležité připomenout jak k tomuto zákonu zákonodárci evropského parlamentu dospěli. Veškerá jednání byla tajná a za zavřenými dveřmi. První, kdo na tuto skutečnost upozornil, byl WikiLeaks. Následně byl zákon projednáván v balíku zákonů o rybářství a rybolovu a to těsně před Vánoci. Zajímavé. A povedlo se, nezvedla se žádná vlna protestů. Přijde mi to jako velmi uhozený způsob jak schvalovat kontroverzní zákony.

V Polsku proti tomu už demonstrují. Jen je škoda, že u nás se o tom dost mlčí. Rád bych se přidal k nějakému protestu, neboť tyto věci, co se dějí, mě přivádějí slušně do varu.

Konhi

Moje přesvědčení?

... když řeknu jeho jméno tak se to taky vystřihne, ale je to von. Kdo pane? '<'střih'>' Ten mááágor. Je to von a až ho najdu uříznu mu obě '<'střih'>' tupým nožem...

Moc věcí mě nezajímá. A ještě míň věcí mě zajímá natolik abych něco začal dělat. Ale tohle mě tedy zajímá doslova. Slova jako SOPA a PIPA zná teď každý. SOPA (Stop Online Piracy Act) a PIPA (Preventing Real Online Threats to Economic Creativity and Theft of Intellectual Property Act - z wikipedie), jsou jedny z nejvyslovovanějších slov na světě dneska. Co mají Američani s těma blbejma zkratkama? Jedná se, že americký kongres a sněmovna reprezentantů se snaží prosadit zákon, který bude moci umožnit zakázaní jakékoliv stránky která poskytuje, propaguje, obsahuje či jen odkazuje na jakýkoli nelegální obsah. Hudba, filmy, hry nebo obrázky.

V podstatě není divu, že to mnoho lidí štve. A co je horší, je to že já s tím chci něco dělat a nějak to nejde. Zavřeli Megaupload, Fileserve a další. Všechno servery které poskytovali obsah který na něj nahráli uživatelé a tudíž za ně nenese vlastník odpovědnost. Což se asi americkým průmyslníkům nelíbí. Přicházejí o peníze. Není divu. Komu by se líbilo přicházet o peníze, zvlášt tak bohatým mafiánům jako jsou oni. Čemu se divím je, jak přicházení s nápady dát do celosvětové souvislosti?

Američani mají zákonodárnou pravomoc pouze ve Spojených Státech. To co prosazují má celosvětový dopad! Pokud se jedná o firmu poskytující webhosting nebo filehosting se sídlem v jiné zemi, tak jí budou moci také smazat. Nemluvě o tom že 10/13 dns serverů je v USA. Je to hrozba proti celému Internetu, jedinému svobodnému médiu dnes. A taky hrozba proti svobodě lidského projevu.

Co mě taky dost zajímá, jak mohli zatknout šéfa Megauploadu, což je občan Nového Zélandu? A zabavit mu celý majetek, což je jeho osobní a není to předmětem podnikání či porušování autorských práv. Vzniká zajímavý precedent, můžou přijít pro každého z nás, ať jsme v jakékoliv zemi a přiznáme, že jsme pirátsky sdíleli filmy nebo hudbu. Taky mě zaráží jak dokáží prosazovat zákon, který, jak jsem pochopil, je stále ve stádiu rozhodování? Vsadím se že vím jak vypadají novinové titulky v USA. Mafiánský boss zatčen. Zabavena jeho limuzína, jeho peníze, koukejte jakej je to HAJZL! Na to řeknu jen „autocenzura“.

To co se dnes děje, je pravděpodobně test co si dokážeme nechat líbit. Internet je mocný nástroj. Dokáže odhalovat a sdílet veškeré informace, a to dokonce které určití lidé neradi vidí. Nedivím se že se ho snaží omezovat a kontrolovat, problém je jen v tom jak je necháme.

Slyšel jsem že když takový zákon zavede USA tak Evropa se bude muset podřídit. Ale proč proboha?! Co proto můžeme dělat abychom tomu zabránili?

1. Sledovat současné dění a zůstat informovaní
2. Sdílet veškeré informace a přesvědčovat ostatní
3. Pokud se podobné zákony budou schvalovat u nás, protestovat, demonstrovat....
4. Nesouhlasit s tím a zůstat pevní v rozhodnutí
5. Pokud jste dostatečně aktivní, tak se připojte k Anonymous k projektu Low Orbit ION Cannon a shazujte webové stránky. To co dělají je dostatečně hlasité, aby to slyšeli i politici a mafiáni v nahrávacích studiích
6. Podpořte jakýkoli návrh a zrušení podobných zákonů, či návrhů

Nakonec co mě mrzí nejvíc, je že v České Republice neexistuje solidní politická strana, která by měla ve volebním programu podobné body. Jako svoboda slova, internetu, vyjadřování a tvorby. A necpěte mi komunisty či socany. To jsou taky svině.

Konhi

Menší úchylka

...pokud si neřeknu nahlas svoje jméno, vždycky mám pak celý den pocit že jsem na něco zapomněl. Dr. Kevin Casey... Dr. Kevin Casey... Dr. Kevin Casey...

Všichni máme naše malé úchylky. Naše každodenní rituály. Zpívání ve sprše, povídání si s ovocem a ta písnička co vám zní v hlavě a nejde ven.

Já nemám rád lidi. A vůbec se tím netajím. Mám rád ty malé skupinky. Mám rád jednotlivce. Některé jednotlivce miluju. Ale ta masa lidí co jde a dělá stejnou věc mi nahání hrůzu. Ta skupina co každý den chodí do školy, jezdí stejným autobusem, chodí na stejný přednášky a bydlí na stejný koleji. Navíc lidi co opravdu nemusím. S omezeným rozhledem a inteligencí.

Většina studentů VŠE (kluci i holky) mají jen omezenou představu o budoucnosti. Co je zajímá jsou kabelky, boty, hudba a nejnovější příspěvek na Facebooku. Sice to není každý ale jiná škola tohle nemá. Tohle mě děsí.

No a moje malá úchylka spočívá v tom že když mám hodinu volna mezi přednáškami, tak mojí oblíbenou kratochvílí je si někam sednout s noťasem a v klidu si hrát, nebo surfovat po Internetu. Avšak jsou zde omezení.

- musím si sednout
nejsem nijaký velký fanda pohodlnejch židlí, ale zase nebudu sedět na zemi, že
- Sedím s noťasem
moje baterka vydrží tak hodinu a půl, takže můj požadavek se rozrostl o zásuvku
- chci aby mi nikdo nekoukal na monitor
což znamená židli zády ke stěně a hlavně NIKOHO poblíž

A VŠE má katastrofální problém tyhle požadavky skloubit dohromady.
1. Moc lidí
2. Málo zásuvek
3. Moc lidí
4. Málo míst k sezení
5. Moc lidí

Proto je problém dneska si najít místo. VŠE je sice velká škola, ale před studenty není kam utéct.

Konhi

Ps. Pokud přemýšlíte odkud píšu, tak pro vaše znechucení právě sedím na záchodě s noťasem na kolenou. A vůbec mi to nepřijde blbý, neboť to splňuje dva z mých požadavků. Ale nevydržel bych tady, na WC stejně někdo dříve nebo později musí přijít. A není tu zásuvka.

Hrdina

...co udělá chrabrý kačer tváří v tvář přesile? (chvíle ticha) Vezme do zaječích! Kačer nikdy nebere do zaječích (chvíle ticha), ale do kačeřích!!...

Vzdejme holt této a dalším hláškám našemu nesmrtelnému hrdinovi a idolovi dětských let, Rampovi McKvákovi. On to nebyl špatnej chlapec, špatnej pilot to jó ale špatnej chlapec v žádným případě. On je ten správný hrdina. Správně praštěný a každý ho musí mít rád.

Ale já nejsem hrdina. Taky tenhle článek nebude o mně. O mně se toho moc napsat nedá. I když je zajímavý, jak mě jedna maminka oslovila do telefonu: Dobrý den, tady W., matka toho dítěte co jste zachránil. Pak mi ještě museli poděkovat na výpravě na ohni. Stejně o nic nešlo.

Kdysi dávno se mi dostala do rukou knížka od Miroslava Žambocha. Hlavní hrdinou je Koniáš, jehož přezdívka mě zaujala. Jmenovala se myslím Koniáš, muž na stezce. Nelitoval jsem, první knížka je ukázkou toho, že hlavní hrdina může být silný a zároveň uvěřitelný. Je to skvělá ukázka dobře napsané fantasy. Dokonce jsem tuhle knížku doporučil kamarádovi, abych mu ukázal jak vypadá uvěřitelný hrdina. Bohužel se mi představa zkazila druhou knihou, kde se opravdu jedná o supermana a mě už to nebavilo číst.

Je zajímavé číst o hrdinských činech, ale nic se nemá přehánět. Postavy, co stále konají hrdinské skutky, a prochází jim to, jsou nudné. Navíc, a to myslím že je jen u mě, pak fandím záporňákům, kteří jsou nakonec poraženi a já jsem zklamaný. Navíc se v knize objevilo pár prohřešků proti autorovu světu a to opravdu nesnáším.

A včera jsem se dostal k povídkové knížce ze světa fantasy. Jména jako R. E. Feist, Juraj Červeňák, Richard A. Knaak to jsem si nemohl nechat ujít. Do knížky se dostal i Miroslav Žamboch. Sice s povídkou, kterou jsem už četl, ale i tak úspěch. Zrovna tahle povídka je naprosto uvěřitelná a strhující (povídka na válečné stezce). Hlavní hrdina sice vypadá na důvěřivého prosťáčka, co chce spasit svět a provokovat divoké kmeny jen kvůli tomu, že chce, ale dobře. Co zde mě zaujalo, byl popis o autorovi.

Už jen samotná fotka mi boří zažité představy o spisovatelích. Jsou to pánové ve středním věku, co skloněni nad archem papíru píší to co je zrovna napadlo. Ale Žamboch je prostě sympaťák. Být ženská už nad ním slintám. Vystudoval ČVUT.

WTF?! Spisovatel s vysokoškolským vzdělání na technické škole? To je skoro zázrak.
V oboru fyzikálně jaderné inženýrství. WTFFF?!! Fyzik? Spisovatel? Spisovatel fantasy? Všichni máme v mysli jako fyzika předobraz Sheldona Coopera, vyhublého pomatence snícího o své nadřazené inteligenci. Ale fyzik jehož knihy a postavy dávají smysl, dobře se čtou a probouzejí závist??! Navíc při pohledu na jeho fotku nemám představu vyhublého inteligenta.

Nyní pracuje v Ústavu jaderných výzkumů v Řeži. OMG, WTF?!! PRACUJÍCÍ fyzik co píše fantasy? Co píše dobrou fantasy? To není možné. Navíc jsem před nedávnem projížděl kolem ústavu na kole. A takový pocit, že spisovatelé opravdu existují, to je docela šok. Měl jsem pocit že se skoro můžu jeho života dotknout. Potkat ho. Prostě že to není jen jméno na obalu knihy.

Rád jezdí na kole a ohání se katanou a má rád víno. (Následující zvuk je zvuk spadlé čelisti autora někam pod stůl)

...

...

...

(po třech minutách hledání čelisti, ukradené zběsilým morčetem a unesené bůhví kam, se autor vrací. S ošklivým křupnutím zasazuje čelist na místo a pokračuje)

Aktivní, Pracující Fyzik? (Prosím neopravujte velká písmena, chci jen vyjádřit odsazení každého slova) co má katanu? Tak pánové na tohohle frajera nemáte. Joker se jde sám udat na policii, Batman věší křídla na hřebík a Iron Man prodává oblek do sběrného dvora. Není divu, že v každé povídce zdůrazňuje jak je Koniáš ošklivý, nějak musí svojí dokonalost mírnit. Začínám trochu chápat proč své povídky zasazuje tak vysoko. S jeho úrovní se nedá moc kam stoupat.

Konhi

PS: Pokud se domníváte že nad ním moc slintám, tak mě omluvte, jdu si ho přidat na Facebooku, abych vidět jestli je svobodný. :) :)